 09.03.2009 0 1214(8) 0 |
Svraštělá tvář oblohy poukazovala na nechutnost této doby. Mráz olizujíc bezpočet jindy přenádherných rostlin, nelítostně dýchal svým ledovým chřípím. Krajina byla jako ochromená. Život se zastavil. Voda, jindy radostně ruzčící po skaliskách, nyní líně hnípala pod těžkou masou ledu. Zeleň, vytracená na čtvrtletí, pospávala pod duchnou sněhovou. Ticho jen podtrhávalo vážnost vlády zimy. Neúprosné panovnice, jdoucí si za svým jak slepice po flusu, neohlížejíce se nic na názor ostatních. Vládne krutě, ale smysluplně, jak kapky, svlažujíc žíznivou a vyprahlou zemi. Její stříbroskvoucí šat nebesky se třpytící, závidí jí leckterá žena. Lehkost její chůze lahodí uším promrzlým stejně jak v parném dni kopec té nejlepší vanilkové zmrzliny. Zvěř, uchylující se k zimnímu spánku, naposledy dala sbohem nekonečné životodárné záři, kterou spatří až s prvním pěnkavím zpěvem. Zima ukolébala všechny k bezstarostnému spánku. Jen jediný tvor pozoruje následky vlády paní Zimy.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
