***
![]() ![]() ![]() ![]() |
Usnul si, láskou znavený,
hlavu máš položenou v klíně,
mám v tváři úsměv blažený,
vystoupil si z mé síně.
Nechci Tě ještě probudit,
něžně si hraju s Tvými vlasy,
toužím Tě na ně políbit,
zažili jsme teď tolik krásy.
Naše dvě srdce zmámené,
splašeně tloukla v stejném rytmu,
ústa jsou jazyky spojené,
ztrácím se ve Tvém vřelém nitru.
Had jablko nám nabízí
a my jsme si ho klidně vzali,
nejsladší plody jabloní
pak společně jsme ochutnali.
Jídelníček byl bláznivý,
hostina smělá, jak má být,
byl si tak něžný, vášnivý,
proto Tě nechci probudit..
hlavu máš položenou v klíně,
mám v tváři úsměv blažený,
vystoupil si z mé síně.
Nechci Tě ještě probudit,
něžně si hraju s Tvými vlasy,
toužím Tě na ně políbit,
zažili jsme teď tolik krásy.
Naše dvě srdce zmámené,
splašeně tloukla v stejném rytmu,
ústa jsou jazyky spojené,
ztrácím se ve Tvém vřelém nitru.
Had jablko nám nabízí
a my jsme si ho klidně vzali,
nejsladší plody jabloní
pak společně jsme ochutnali.
Jídelníček byl bláznivý,
hostina smělá, jak má být,
byl si tak něžný, vášnivý,
proto Tě nechci probudit..

Po hodokvasu Lásky,
když usnul snad i čas,
klidně dál hlaď mu vlásky!
On probudí se zas,
až spánek dá mu síly,
jež vzal mu lítý sex,
hle, již zas k Tobě pílí
a chce si Tě vzít ex!
K Lásce patří i trocha něhy,
nejenom kmity bez hranic,
pak touha nepozná břehy
a vášeň nezastaví nic!
Čas k Lásce i čas k odpočinky,
/I Ty si chrupni na chvilinku,
ať též dostatek síly máš,
až vzbudí se ten, koho máš
v klíně, jenž proň se rájem stal,
místem, za něž by život dal,
kam jazykem i údem svým
vnikl za sladkým tajemstvím
jež změnilo se v slasti trysk,
když zrychlit tempo své si risk'
a na vláze v té krajině
pochutnal si jak na víně...
Teda, jen zírám, jakého pornografa ze mne Tvé verše udělaly! Nikdy bych nevěřil, že něco takového napíšu...;o)))
když usnul snad i čas,
klidně dál hlaď mu vlásky!
On probudí se zas,
až spánek dá mu síly,
jež vzal mu lítý sex,
hle, již zas k Tobě pílí
a chce si Tě vzít ex!
K Lásce patří i trocha něhy,
nejenom kmity bez hranic,
pak touha nepozná břehy
a vášeň nezastaví nic!
Čas k Lásce i čas k odpočinky,
/I Ty si chrupni na chvilinku,
ať též dostatek síly máš,
až vzbudí se ten, koho máš
v klíně, jenž proň se rájem stal,
místem, za něž by život dal,
kam jazykem i údem svým
vnikl za sladkým tajemstvím
jež změnilo se v slasti trysk,
když zrychlit tempo své si risk'
a na vláze v té krajině
pochutnal si jak na víně...
Teda, jen zírám, jakého pornografa ze mne Tvé verše udělaly! Nikdy bych nevěřil, že něco takového napíšu...;o)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Po hostině : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sním svůj sen
Předchozí dílo autora : Máš odvahu?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
elisha [17], UlrichovaTereza [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?