|
(Z.)***
 01.03.2009 9 1834(22) 0 |
Ano, už vím, co bych chtěla:
Jen tak dát si hlavu na tvé rameno,
tvou písní bych na chvilku zněla
a řekla bych: „Díky, moje proměno.“
Řekla bych:“Okamžiku, děkuji,
jsi nádherný!
Já jen tobě věrnost slibuji,
A věřím, že i ty budeš věrný…“
Nemusím hned ztrácet dech,
klopýtat a v chůzi snít.
Stačí najít na cestě mech,
nadýchnout a prostě…..jít.
07.03.2009 - 23:23Z Tvojí básně o mechu
chvilku byl jsem bez dechu,
pak pro svoji potěchu
propadl jsem Tvému snu...
chvilku byl jsem bez dechu,
pak pro svoji potěchu
propadl jsem Tvému snu...
03.03.2009 - 07:15Hezká představa. Opravdu to připomíná, alespoň mně, pohádky z mechu a kapradí...
03.03.2009 - 05:48Panenka a motýl co ji stíhá,
ten sotva chvíli posedí,
dojemně jak praví kniha
pohádek z mechu a kapradí
ten sotva chvíli posedí,
dojemně jak praví kniha
pohádek z mechu a kapradí
02.03.2009 - 08:23Tvé básně mě vždy nutí víc přemýšlet, o tom co chceš říct..a o životě a tak dále....ty neveršuješ, ty opravdu píšeš básně...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Píseň jara
Předchozí dílo autora : Proměna
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
