přidáno 19.02.2009
hodnoceno 3
čteno 1640(21)
posláno 0
Na zeď nářků
malující, studenou krví,
krajinky z raného mládí,
kreslí sametová dlaň
pohádku o šílenství.

Napnuté tahy štětce,
a rozstřikující se červeň,
čarující horizont
červánkového západu,
tak směle.

Lázeň otroctví a křivdy
nad senilitou mládí,
při opékání brambor,
hlásáme do nebe,
jak jednou změníme svět.

Oceán na plátně,
denním snem bdělým,
výkřikem do prázdna,
já ten svět změním!

(nebo on přizpůsobí můj hlas)
přidáno 20.08.2023 - 23:28
Tohle je docela dobré a vystihuje podstatu básně :
při opékání brambor,
hlásáme do nebe,
jak jednou změníme svět.
přidáno 23.02.2009 - 14:20
Oprava: Svět je nespravedlivý nebo ho nesprávně chápeme... Tvoříme ho sami, svou vlastní krví jako obraz, nebo on stvořil nás, abychom mu byli plátnem?
přidáno 23.02.2009 - 13:46
Svět je nepravedlivý nebo ho nesprávně chápeme... Tvoříme ho samy, svou vlastní krvý jako obraz nebo on stvořil nás, abychom mu byli plátnem?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zeď nářků : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kouzlo pátečního večera
Předchozí dílo autora : Jednolůžko

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku