|
miniatura. lehnul jsem si do postele a najednou jsem před sebou viděl ji, což mě docela překvapilo... tak jsem napsal tohle.
|
když zavřu oči vidím tě
když ležím v posteli a usnout se snažím
tak vidím tě jak na chodbě stojíš
a směješ se či šklebíš a oděv šedý máš
vidím hnědé vlasy a oranžové cosi
na nohou či na rukou nebo v očích snad
jak otevírám oči musím báseň psát
---
když ležím v posteli a usnout se snažím
tak vidím tě jak na chodbě stojíš
a směješ se či šklebíš a oděv šedý máš
vidím hnědé vlasy a oranžové cosi
na nohou či na rukou nebo v očích snad
jak otevírám oči musím báseň psát
---
usnout se snažím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pokoj existencialisty
Předchozí dílo autora : Průkazka na autobus
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
galikova» narozeniny
Dablik [18], Marge [16], Hanys [15], Abulia Tëëthing ëLëSDé [15], maestus poeta [13], The secret one [12], Stefi [12], Vilík [12], gade [12]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))

