Blues člověka, který neumí bluesovat - to jsou moje básně.
 28.02.2009
3
1338 (14)
0
I.

Pokoj existencialisty,
zdobený snítkou petržele,

ve skutečnosti židle
a postel
a prosté radlo.

II.

Rádio Vltava
hraje pilně,
a housle štkají
neomylně.

V pokoji existencialisty
není pokoje.
Netrpím zástoje.

III.

Vehementně prosazuji
uškrcení krásy.
Asketické axiomy
protkaly mi vlasy.
Kamárádím s hipíky.
Probodeny pupíky.
Destrukce očišťuje:
shořelý les zůroďnuje.

Co na tom, že jsem otevřel
lahvičku se slovy.
Moudrých očí dvé
je bez sovy.
Málokdo mi věří:
mám barevné peří.

Obé kazí: ctnost i
to druhé.
Obé kazí: dvě svlečené
kůže z vola.
Obé kazí. Obé volá.

VÝRAZIVO ZAPRODANÉ

Prosme spolu: pane, pane

svlékni naše těla z duší,

ohni záda, odstůj uši.
 21.04.2009 00:08
konec hodne povedený
 01.03.2009 19:29
shořelý les zůrodňuje..
je tam spousta hezkejc obratů, ale tim ti fakt nechci lézt do prdele,prostě se mi to líbí
 01.03.2009 19:27
nemám nic a vemte mi klidně i to...
to je blues
je to skvělý,lidi to asi nechápou

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.