|
Osobně bych to zkrátila od dvě poslední sloky,protože jsou sladký jak lepidlo na mucholapce :-D....vůbec vlastně nevím,co a proč a jak tohle vzniklo...začátek je čistá asociace....asi krapet věnováno,ale mlčím :-)
|
na dlážděný ulici pokrytý deštěm
prchají naše hlasy,
jako druhořadý padouši,
z perfektní detektivky,
nad náma poletujou vlaštovky,
osamělejch kluků a holek,
co večer nesměj bejt spolu,
aby se náhodou nespojily,
natruc okolnímu světu
všichni vidí jaký jsme pokrytci,
heslem: „jen pro sebe vzletíme do nebe“,
krmíme uši maloměšťáckejch detektivů,
pouličních četařů opírajících se o nároží,
malýho caparta s červenou čepicí,
co ztratil duhovou kuličku
/absolutní pláč do těžkýho rána/
jako dobrodružství na pustým ostrově,
pokřtíme piknik uprostřed šumperskýho průjezdu,
jedny velký modrý oči a ty druhý snad trochu menší,
zapovídaj všechny bývalý ztráty a nálezy,
spárovaný malíčky uzamkly dvojí samotu,
a nechtějí nic míň než jedno Já a Ty
propuštěná z růžovýho obláčku od popelnic,
v kapse kalhot nacházím ubrousek s číslem domu,
podepsanej trochu zvláštním jménem
/Přijď!Čekám a Miluji Tě!/
prchají naše hlasy,
jako druhořadý padouši,
z perfektní detektivky,
nad náma poletujou vlaštovky,
osamělejch kluků a holek,
co večer nesměj bejt spolu,
aby se náhodou nespojily,
natruc okolnímu světu
všichni vidí jaký jsme pokrytci,
heslem: „jen pro sebe vzletíme do nebe“,
krmíme uši maloměšťáckejch detektivů,
pouličních četařů opírajících se o nároží,
malýho caparta s červenou čepicí,
co ztratil duhovou kuličku
/absolutní pláč do těžkýho rána/
jako dobrodružství na pustým ostrově,
pokřtíme piknik uprostřed šumperskýho průjezdu,
jedny velký modrý oči a ty druhý snad trochu menší,
zapovídaj všechny bývalý ztráty a nálezy,
spárovaný malíčky uzamkly dvojí samotu,
a nechtějí nic míň než jedno Já a Ty
propuštěná z růžovýho obláčku od popelnic,
v kapse kalhot nacházím ubrousek s číslem domu,
podepsanej trochu zvláštním jménem
/Přijď!Čekám a Miluji Tě!/
Romeova č.26 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Spím,už neklepej...
Předchozí dílo autora : Fly Away Alone
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
barunka=o) [18], bery.white [14], Woÿta [3]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

