přidáno 23.12.2008
hodnoceno 0
čteno 1101(10)
posláno 0
Sny

Dnes bych chtěl napsat několik slov o snech, jejich významu a účinku na duševno člověka. Nebudu psát o ničem neznámém, protože každý z vás už určitě nějaký ten sen měl. A jistě si také alespoň jeden sen pamatujete. A jakby také ne, vždyť přece vzpomínka na sen, ať už příjemný či nepříjemný se vždy pojí s určitým smyslem jinak vnímaného okolí. A také nás samotných. Ve snech totiž každý hrajeme každý sám za sebe, jinak řečeno vždy hrajeme hlavní roli.
Je až neuvěřitelné, kam nás takové sny mohou zavést. Čím vším můžeme ve snu být, čím bychom ve skutečnosti býti nemohli, nebo mohli jen velmi stěží.
Každý takový sen je podle odborníků určitým ventilem nebo jinak řečeno pojistkou, která nám upravuje celkovou duševní pohodu po celodenním vysílení. Vždyť ve snech se nám objevují věci z běžného, každodenního života. Jsou samozřejmě určitým způsobem překresleny, ale to jenom proto, že tak je ve svém podvědomí sami vidíme nebo bychom si je takové přáli vidět. Mnoho vědců přišlo právě na řešení svého vynálezu právě ve spaní.
Nebo například jiná funkce snění je uvolnění. Už sám spánek je dostatečným prostředkem proto, aby se člověk odpočinul. A sen mu k tomu samozřejmě napomáhá. Takovou dovolenou jakou prožijete ve spánku vám v žádné cestovní kanceláři nenabídnou. O takových představách jaké můžete zažít ve snění se ani nikde nedočtete. Snad jedině ve snáři. Ale to už je o něčem jiném.
Zdá se mi, že čím je člověk starší, tím méně sní. Je to relativní pojem, člověk má sny stále, ale jenom se na ně ráno nemůže vzpomenout. Když jsem byl ještě hošík školou povinný měl jsem pocit, že sním stále. Každou noc. Někdy i přes den. Sny byly vždy jasné, plné optimismu a svět kolem se mi v nich zdál úplně jinačí než dnes. Pokud si dobře vzpomínám velmi často jsem ve snech létal. Ale nikoliv v letadle nebo ve vzducholodi. Létal jsem jen tak. Sám jsem se silou své vůle vznesl, kroužil jsem nad velkými městy nebo nad lesy a loukami. A vždy, když jsem chtěl zrychlit nebo zpomalit, nebo třeba vyletět výš nebo se vrátit se zpět na zem, stačilo si pouze pomyslet a v ten okamžiku se to stalo. Několikrát jsem také naboural nebo spadl, ale k tomu došlo jen opravdu málokrát. Ale přesto, když jsem jednou spadl a mé tělo se jakoby odrazilo od země, probudil jsem se ihned po odrazu a asi metr nad postelí. I takový to může být důsledek snění.
Ale jak šli léta dál a dál snů a létání ubývalo a přicházeli sny jiné. Mělo to co dělat s dospíváním. Nevím kolik snů plných holek jsem měl, ale zrovna teď si na žádný nevzpomínám. Místo toho si ale vybavuji jeden sen, který určitě nebyl můj. Byl jsem tam totiž někým úplně jiným, ale ne tím, kým jsem chtěl být. Potkával jsem naprosto neznámé osoby a ještě si vzpomínám, že se tam mluvilo neznámou řečí. Ve spánku jsem ji rozuměl, ale to jsem nebyl já. Dodnes nevím, čí sen se mi to zdál. Jenom doufám, že můj sen se zdál zase někomu jinému, a že když on se ráno probudil zjistil to samé co já. Zdál se mu sen někoho jiného.
Myslím si však, že ve většině případech se vám zdá právě ten váš sen, ve kterém vystupujete jenom vy a pak ti, které tam chcete mít. Nebo se vám ve snu může zdát o něčem co se vám přes den nejvíce zapsalo do paměti. Jak si vzpomínám na svůj jeden sen bylo tomu právě tak.
Přes den jsme byli s mojí ženou, tehdy ještě za svobodna, nakupovat v zelenině. Nevzpomínám si přesně co jsme tam toho dne koupili, ale mě tam upoutali švestky, nebo to snad byly blumy, vystavené na pultě. Na cenovku jsem se zapomněl podívat, takže nevím kolik stály. No a právě tu noc se mi zdál sen o tom jak někde chodím po trhu a nakupuji. Narazím na stánek s ovocem a zeleninou a prodavačka se mě ptá, co si vyberu. A zase si stačím všimnout v rohu na pultě jsou ty samé švestky nebo blumy. Dostanu na ně velkou chuť a chci si jich vzít pár domů. Ale cenovka tam také chybí a tak se ptám prodavačky zač je kilo. No a ony vysloví nějakou sumu. Jakou, to už si teď nevzpomínám. Jenom přemítám jestli mi to za tu cenu stojí nebo jestli má jít raději dál, když vtom se pojednou proberu, vzbudím ženu a ptám se jí, jestli kilo švestek, nebo blum za tu cenu, co mi sdělila prodavačka není moc. Potom co mi moje žena odpověděla, že to asi ujde, jsem znovu usnul a ocitl se na tom samém místě na trhu a ovoce koupil. Protože jsem prodavačku nechal chvíli čekat přikoupil jsem ještě něco navíc.
Když se mě pak žena ráno ptala, co jsem to po ní v noci vlastně chtěl vědět, jenom horko těžko jsem si vzpomínal, co se mi to v noci zdálo.
Ale teď bych chtěl napsat něco o snu, který se mi zdál nedávno, a který je velmi zamotaný. Nevím co jsem dělal ten den nebo co jsem chtěl dělat, ale sen se k ničemu nevztahoval.
Začalo to docela nevinně. Ocitl jsem se jako lékař v čekárně své ordinace. Proč zrovna lékař a proč v čekárně to opravdu nevím. Ani jsem tak nevypadal. Neměl jsem na sobě bílý plášť ani kolem krku fonendoskop. Prostě jsem se jenom lékařem cítil. V tom se otevřeli dveře do ordinace a já se snažil vejít dovnitř. Ovšem cestu mi zastoupila zdravotní sestra. Jaký byl můj údiv, když jsem v ní poznal svoji ženu. Mimochodem lékařku. Zle se na mě podívala.
„Tady nemáte co dělat. Dávejte pozor na pacienty v čekárně a nepleťte se panu doktorovi do jeho práce.“
Strnul jsem a když jsem viděl jak mu to jde nechal jsem vše na něm a připravoval mu pacienty, kteří se k němu teprve chystali a zatím čekali venku.
V tom se jedné paní udělalo nevolno, celá zbledla a málem si lehla na zem. Ve stejný okamžik vyšla z ordinace sestra – moje žena – a přikázala mi, abych té starší paní dal na hlavu vajíčko, které bude mít teplotu třicet osm stupňů. Proč právě vajíčko a proč právě tolik stupňů to sám nevím. Šel jsem tedy do kuchyňky, která byla za rohem a tam to vajíčko vařil na předepsanou teplotu.
Bohužel, když jsem vajíčko nesl na lžíci, abych ho té paní dal na hlavu, vlastně ani nevím jak by tam drželo, podklouzla mi noha a vajíčko mi spadlo a rozbilo se. Protože nebylo ještě zcela vařené žloutek a bílek se roztekly po podlaze. Došel jsem si pro hadr, abych ten nepořádek uklidil. Když v tom z druhé strany přímo na rozbité vajíčko vrávoralo malé, asi tak dvouleté děcko. Ještě si vzpomínám, že si prozpěvovalo nějakou lidovou odrhovačku čtvrté cenové skupiny.
Jen tak tak jsem ho stačil zachytit, aby neuklouzlo a nespadlo do toho vejce. Uklouzl jsem však sám. Děcko nejprve zasakrovalo, hrubým hlasem mi poděkovalo a odvrávoralo pryč, prozpěvujíc se nějakou další lidovou hospodskou píseň. Šel jsem se umýt. Flek na zemi jako zázrakem zmizel. Vracel jsem se zpět do čekárny. Na starší paní, které se udělalo nevolno jsem si už nevzpomněl. Díval jsem se chvíli po pacientech. A jako by neměl být konec mému neštěstí z jedné židle se zvedla vetchá stařenka a snažila se donést svého stařečka ke dveřím do ordinace. Samozřejmě, že jsem se ihned zvedl, abych ji pomohl a stařečka tam donesl sám. Ale stařenka nechtěla a nechtěla. Že ho tam donese sama. Jenže to už oba spadli na zem. Stařenka se ho držela jako klíště. Nezbylo mi tedy nic jiného, než obejmout stařenku a stařečka zároveň a donést je do ordinace. Když jsem byl u dveří, ty se najednou sami otevřeli a v nich opět moje žena. Opět ten zamračený pohled a v ten moment jsem se probudil. Zjistil jsem, že žena spí klidným spánkem vedle mě. Ležela mi na rameni až mi brněla celá ruka.
Nevím co mě tento sen znamenat, to by asi nejlépe vysvětlil Sigmund Freud, ale já jsem byl rád, že jsem se probudil. Nevím a ani nechci vědět jak by to dál pokračovalo se staříkem a stařenkou, nemám ani zdání o léčebných účincích vajíčka o teplotě třicet osm stupňů, ani nevím, co všechno mohlo zažít to vrávorající mrně, ale jedno je mi naprosto jasné. Sny jsou naprosto nevypočitatelné a dá se jejich prostřednictvím zažít cokoliv.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Řeči a nářečí
Předchozí dílo autora : Ženy

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku