|
když je pro co i koho žít, co říct i komu, ale není kdy, protože nejlíp nikdy
 17.11.2008 0 742(11) 0 |
Zbývá toho stále mnoho,
z krajiny té skoro spící;
Co bych ti chtěl jednou říci.
Ozývá se zatím jenom po lese,
krása toho, že láska škatulky nesnese.
Nepomine kouzlo ani tajemství,
Nevyslovitelné navždy nevysloveno.
Zpívá toho stále mnoho,
možná jen ty to ve mně vzkřísit znáš.
Vládneš mocí nevýslovnou,
buď zažehneš či zažehnáš.
z krajiny té skoro spící;
Co bych ti chtěl jednou říci.
Ozývá se zatím jenom po lese,
krása toho, že láska škatulky nesnese.
Nepomine kouzlo ani tajemství,
Nevyslovitelné navždy nevysloveno.
Zpívá toho stále mnoho,
možná jen ty to ve mně vzkřísit znáš.
Vládneš mocí nevýslovnou,
buď zažehneš či zažehnáš.
Vy povědět, vy zpívat : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Štěrk pod nohama chroupe
