|
Víte jaké to je, když někoho políbíte naposled?
 29.10.2008 4 1551(19) 0 |
Sama se smutným deštěm a studeným větrem.
Sama s motýlky v břiše.
Sama s vědomím, že to bylo naposled.
Sama schoulená pod dekou.
Sama se vzpomínkami na jeho oči.
Sama se smutkem až v konečcích prstů.
Sama bez svých pravidel.
Sama.
Sama.
Sama.
Sama s motýlky v břiše.
Sama s vědomím, že to bylo naposled.
Sama schoulená pod dekou.
Sama se vzpomínkami na jeho oči.
Sama se smutkem až v konečcích prstů.
Sama bez svých pravidel.
Sama.
Sama.
Sama.
31.10.2008 - 08:47Samota je těžká. Tíží člověka tak, že zapomíná žít. Čas plyne a léčí a dává prostor k novému žití.
30.10.2008 - 13:12Tak to je fakt...ale asi je lepší to nevědět...jednou to bylo poprvé a teď je to naposled...i když to první je hodně příjemnější :-)
29.10.2008 - 16:33často člověk ani neví, že to bylo naposled... a potom si už špatně vzpomíná, jaké to bylo...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední polibky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pojďme spasit svět
Předchozí dílo autora : Podzimní
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
elisha [17], UlrichovaTereza [10]» řekli o sobě
Yana řekla o Sucháč :Realista, který se občas toulá v oblacích ( to je to první co mě napadne ). Vnímám, že má jasno, ale přesto tomu občas uniká a je mu dobře v tom rozervaném světě básníků, muzikantů, bohémů, a to se mi líbí. Vnímám, že stojí nohama pevně na zemi, ale rád se od země odpoutá. Píše básničky plné radosti ze života, z lásky, z lásky a obdivu k ženám. Ví své a když se občas přežene mráček, brzy ho nahradí sluníčko. A ještě si cením toho, že dokáže pochválit, povzbudit, ale i taktně zkritizovat. Sakra co napsat negativního??? Asi jen to, že ho vlastně vůbec neznám...
