Víte jaké to je, když někoho políbíte naposled?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Sama se smutným deštěm a studeným větrem.
Sama s motýlky v břiše.
Sama s vědomím, že to bylo naposled.
Sama schoulená pod dekou.
Sama se vzpomínkami na jeho oči.
Sama se smutkem až v konečcích prstů.
Sama bez svých pravidel.
Sama.
Sama.
Sama.
Sama s motýlky v břiše.
Sama s vědomím, že to bylo naposled.
Sama schoulená pod dekou.
Sama se vzpomínkami na jeho oči.
Sama se smutkem až v konečcích prstů.
Sama bez svých pravidel.
Sama.
Sama.
Sama.

Samota je těžká. Tíží člověka tak, že zapomíná žít. Čas plyne a léčí a dává prostor k novému žití.

Tak to je fakt...ale asi je lepší to nevědět...jednou to bylo poprvé a teď je to naposled...i když to první je hodně příjemnější :-)

často člověk ani neví, že to bylo naposled... a potom si už špatně vzpomíná, jaké to bylo...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední polibky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pojďme spasit svět
Předchozí dílo autora : Podzimní
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
senorita chiquita [18], Severka [18], Tom [18], kanina [17], boza7 [12], Ivan Da [10], metodej [10], Téma duchovních nocí [3]» řekli o sobě
Mitzi řekla o LoveWillTearUsApart :Byl jednou jeden sladký sen, který vlastně možná ani nebyl tak sladký... Na to, abych pohádku dokončila, nemám nervy, zbývá mi jich už jen na snění.