|
další z mých psychonálad
|
Viděla jsem film Krajina přílivu. Byl o dívce jménem Jeliza-Rose, dítěti lásky. Hippies lásky. Tentokrát bez hlásání světového míru, tentokrát bez květin. Zato s hlavami panenek a prázdným břichem. Povídali jste si někdy s panenkami? Plyšovými medvídky? Opicemi? Jogurty v lednici? Jednou to přijde. Já a Jeliza-Rose v tom máme praxi od dětství. Co je na tom špatného? Proč lidé tento film odsuzují? Je to kvůli mrtvolám, ke kterým se ta roztomilá holčička tulí? Je to kvůli líbání s postiženým? Je to kvůli té kráse, která se tu skrývá? Nebo nedostatkem fantazie? Důležité je, že Amelie z Montmartu je kouzelná, Jared Leto v Requiem za sen psycho a Johnny Depp v Čokoládě k sežrání. Ono na tom něco je, ale neni toho zas tolik. Ale prosím, čtěte si dál knížky klasiků, které nikdy nedočtete a noste si okované opasky. Proč ne. Hlavně to ale nedělejte automaticky, jinak dopadnete jako rodiče v tomhle filmu. Rozložíte se.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krajina přílivu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vynucené úsměvy III.
Předchozí dílo autora : Nemocné otázky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kláárchen... [18], Králíček [17], Zuzanice [16], Vlcekkitty [16], natysek [12], Amos Cháb [11], amaternadruhou [11], Daniel Srb [7]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))

