přidáno 06.10.2008
hodnoceno 5
čteno 2618(16)
posláno 0
Sedím v koutě malé kavárny a nostalgicky vdechuju aroma kávy, kterou tu všichni kolem mě popíjejí. Jak ironické, že si všichni dají v kavárně kávu jen kvůli tomu, že je to napsané v názvu..
Poslouchám tlumené mluvení lidí. Milenců co se drží za ruce a hledí si do očí, starých lidí co roztřeseně drží šálek kávy a s úsměvem vzpomínají na stará léta, na lidi co sedí sami u stolů jako já a inhalují tu aromatickou vůni.
Cítím na jazyku tu chuť, hořkou chuť a mám pocit jako bych s každým douškem kávy pila život. Hořký, a při tom opojně aromatický.
Necháváme se otupěle unášet vlnami života a jen tiše nasáváme jeho vůni. Proplouváme minulostí, přítomností a budoucností a čekáme až nás ta hořká řeka života dovede k vodopádu odkud není cesty zpět.
A náhle mě z nostalgických myšlenek vytrhává jeden z těch osamělých lidí.. vezme do ruky kostku cukru a lehce ji vhodí do hrnku.
A já si s úsměvem uvědomím – vždyť já přece můžu dát do té hořké kávy cukr...
přidáno 15.02.2009 - 14:12
já..ten konec mě trochu probral:)...probral z nostalgie:)...hezký;)
přidáno 15.02.2009 - 12:21
pohlazení ... já tahle chodím na pivo, občas si tam hodím panáka zelený a svět je pak mnohem magičtejší, taky podlaha býva mnohem blíž a futra krapet užší. A tak si sednu do rohu ... abych snad náhodou nepřepadl.
přidáno 09.10.2008 - 17:40
Být tak tou kostkou cukru v tvém životě... teda vlastně v tvé kávě:-) Snad se mi to alespoň chvílemi daří.
přidáno 06.10.2008 - 16:54
s tim cukrem ... perfektni ! ;+)
přidáno 06.10.2008 - 14:00
Docela pěkné =))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nostalgie v kavárně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Má královna fantazie
Předchozí dílo autora : Možná se otočíš.

» narozeniny
valemart [18], ela [17], Zorik [14], MichalP [13], Klaun [9], Elliot III. [2]
» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :
jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming