03.10.2008
4
1684 (13)
0
jsem jenom malíř portrétů
v barvách se nikdy nepletu
ale nevím jaká je tělová

černá hnědá a bronzová
žlutá a porcelánová
prostě jen každej jinou kůži má

vyměním barvy na chvíli
černí budou hrát za bílý
a žlutí budou na čas zrzaví

vyměním barvy na kůži
vyléčím jizvy na duši
zlá ješitnost se uzdraví

nic nezměním jsem jenom malíř
jsem chudej malíř portrétů
na mostě sedím nemám halíř
stojan štětce a paletu

to jsi ty jenom ty a tvoje kůže je jen tělová
to jsi ty jenom ty výměna barev se dnes nekoná

jsem chudej malíř portrétů
buranů i dam v korzetu
vidím co lidí černou duši má

tělová má sto odstínů
duše ukrývá do stínu
před mým štětcem je neschová
 19.10.2008 20:27
Musel jsem začít číst znovu a pomaleji, abych stačil sledovat myšlenku.
Velmi povedený, pro mne určitě.
 19.10.2008 15:32
krásná..... a navíc se trefuje i do problémů doby...
 18.10.2008 16:01
pěkné :-)
 03.10.2008 17:16
 Lay
no to je moc dobre napsaný...
//a žlutí budou na čas zrzaví//
jsem ´zluta´ /ne v tom smyslu, v jakym to byva pouzivano u barvy kuze/ a chci byt zrzava... takze ses mi uplne trefila do noty...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.