Slzy

HarryHH - Neboj, já se nezlobím... kritika mi neva, jinak jestli se máme míjet, tak můžeme, mě je to nějak jedno... k těm rýmům... já moc neholduji nerýmovaným básním... za prvé je to těžké tím psát, aby to opravdu poezie byla a za druhé když se to nepovede, vypadá to dost děsně a ještě ke všemu právě takhle většina lidí píše... a ty koncovky těch rýmů... tak první a druhá sloka se opakuje, takže vlastně tam zůstávají jen čtyři sloky a jejich rýmy končí na -jí, -cích, -né a pak rým pláč-na polštář... ale uznávám, že je to takové, že ty rýmy až někdy překáží... moc měkké řekl bych... ale to byl tak nějak záměr... =)... P.S. dík za zpětný koment, i když je to vlastně můj koment...=D...

Mirku nezlob se, ale při této příležitosti ti škodolibě vrátím tvoje slova .... :-)
Pěkný nápad =), zvláště konec druhé sloky, velice výstižné =), jinak k dílu. Na můj vkus je to až moc postavené na těch rýmech, .... i když jsou povedené, ale v celé básni rými končí jen na -ne, -ce, -ych - cích ... uííí ... snad bych volil jiná slova ... :-)) .... Jo, docela jsi mi připomněl jednu vzpomínku, na kterou bych nejraději zapomněl. ... :-)) .. ... / až po sem jsou to tvoje slova ** ..:-)) /
/ prostě ... budeme se míjet ... JO ??? /

Moc se mi to líbí. A je pravda, že tenhle paradox bývá pravdivý...