Kavárna na rohu ulice.
Pětice dívek stojíce.
Lákavá výloha zve.
Která, že z nich to rozhodne.
Zvonek dveřní spustí cililink.
Zvuk jeho má zvlaštní břink.
Vstupují jedna za druhou
něco šeptavě mudrujou.
Kolem stolku se rozhostí,
čímpak je kavárna postí.
Káv několik,cukrovinky
lístek nabídne, máte vybráno ?
Servír pobídne.
Laté, kapučino,
dvakráte irskou, jednoho turka,
špičku, tři věnečky, karamelový řez.
Uštěpačně jedna prohodí ještě dnes.
V hovor se vpletly jedna přes druhou.
Kávy a sladkosti se nesou,
žasnou nad noblesou.
Co prosim ještě máte za přání ?
Děkujem, ta odpověď byla
v neočekávání.
Zase slova se spřádala,
v souvětí,čas plynul.
Prosim smíme zaplatit,
mohu mit přání ?
Můžete mi pár kousků domů zabalit.
Jistě vyberte sobě,
co budete si přát.
Holky dnes je to na mne,
příště může některá z vás zvát.
Tak mějte se, už spěchat musím domů.
Silueta její mizí pod korunami stromů.
I zbylá čtveřice,
co rozpadá se do šera ulic
18.02.2026 10:37
Asi je to spíše o mně ale furt jsem tam čekala nějaký zvrat ... Něco jako po dotazu "Můžu mít přání?" Otočí se jedna nebo všechny na číšníka a můžeme si přát taky Vás? Něco co naruší tu nudu a šeď .. a vrátí tomu živost ...
:-D ;-D
A teď to čtu znova a možná to tam je jen jsem to na poprvé nepochopila ....
:-D ;-D
A teď to čtu znova a možná to tam je jen jsem to na poprvé nepochopila ....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.