Už dávno

Už dávno je, co vyřkl jsem slovo ne,

čas převlékl mne za dospělce,

život přestal být, jak v telce.


Už dávno je, co kamaradů zbylo,

jak prstů na jedné ruce.

Starostí přibylo, co trnů na šípkové růži.


Už dávno je to,

kdy babička mne

nevyprovázela z domu.

Dospělost, vyspělost není

to samé.


Už dávno je to,

co s klidem v duši cvičím denně jógu.

Poznat sebe sama.

Nebýt objímána,

někdy jen falší.

Chápat mohou to mladí i starší.


Už dávno je to,

co snažím se pochopit řeč stromů.

Opřena k jeho knenu .


Už dávno je, co hledám

význam k jménu.

Proč zas se myšlenkami

brodím , jen tak je nezahodím.