Občas stýská se mi po lehkosti - jako kdysi
nedohlédla jsem však dál než na obrysy
a bílá místa světa jsem si dokreslila
s dětinskou neznalostí - v tónech lila
Čas oblékl jim postupně šat indigový
a život nechtě dostal nové názvosloví
je výzvou když už znáš rizika blízkých pout
pro důvěru se znovu vědomě rozhodnout
nedohlédla jsem však dál než na obrysy
a bílá místa světa jsem si dokreslila
s dětinskou neznalostí - v tónech lila
Čas oblékl jim postupně šat indigový
a život nechtě dostal nové názvosloví
je výzvou když už znáš rizika blízkých pout
pro důvěru se znovu vědomě rozhodnout
28.08.2025 20:05
Jiří Turner: Máš samozřejmě pravdu, vystihl jsi tu slabinu, která byla několikrát předělaná a nakonec jsem se trochu rezignovaně vrátila k původní verzi, která alespoň říká to, co skutečně má.
28.08.2025 00:22
Tohle se mi hodně líbí... a vždy volím důvěru, i když jsou vyhlídky méně lila... :-)
27.08.2025 13:05
Hezké, líbí se mi ten motiv přechodu "od lila k indigové"
Čistě technicky mi úplně nesedí rýmy poslední sloky. V první sloce jsou rýmy melodické, v druhé méně a poslední dva v podobě sloves ve tvaru infinitivů na mě působí až rušivě. Nepochybuji, že bys to uměla lépe, aniž by to jakkoli báseň narušilo.
Čistě technicky mi úplně nesedí rýmy poslední sloky. V první sloce jsou rýmy melodické, v druhé méně a poslední dva v podobě sloves ve tvaru infinitivů na mě působí až rušivě. Nepochybuji, že bys to uměla lépe, aniž by to jakkoli báseň narušilo.
26.08.2025 11:42
Pěkná návratová s dobrou pointou. Svět se postupně vybarvuje jak chameleon a důvěru je někdy potřeba kutat až hodně v hloubce.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.