Svou další hru hrát..

Slova si tanči, na slunci hřeje se had
slunce je Naděje, tak řeknu snad
Myšlenky jsou v lihu utopené
dálky v ozvěně tolik spojené
Nahé ticho, hledí v nás
je vidět zázrak těch krás
Přichází, nic ale neříká
jen verše odřiká
mlčí o své krase
v úzkost je v hlase
že se nikdy lidi nemění
tak zítra, zítra se rozední
Půjdu za tím snem
vstříc sobě, krásným dnem
budu mít pod nohama nebe
vím to tady navždy zbude
Jak staré sonety
co křičí na věty...
Kdo zítra bude je psát
s větrem si hrát
Jen stačí o lidi se bát
A hrát, svou další hru hrát.