Maturitní písemka

Píšeš bez zábran, to je fajn.

Síla! Žasnu nad tím textem, nad slovní zásobou, nad obraty, zamýšlím se nad životem, nad příběhem, nad dětstvím, nad rodiči. Je to syrové a plné citu. Čtu ráda tvoje řádky!

Nevím co je lepší, dílko nebo od puera rozbor. A jestli ti to pomůže, považuji tě za muže, co je na cestě a věřím, že své démony přemůže. A blahopřeji dodatečně k maturitě.

Rodiče ti přiděluje náhoda. Potřebuješ konkrétní chromozomy a bez nich to nejde. Teď, když máš svoje vlastní chromozomy, plný medicimbal chromozomů, můžeš se náhodě pomstít a s nikým se o ně nedělit. Ale myslím, že autorská práva se na chromozomy nevztahují, takže tak.

Ten začátek se mi líbí. Nikdo si do bot nedává kamínky schválně a přece tam čas od času jsou. Je to jedna z těch záhad tohoto vesmíru. Vědci si nad tím lámou mozky, ale řešení je v nedohlednu. Nicméně to dodává téhle básničce příjemnou poetičnost. A nejen ty kamínky.

Chytře jsi nahlídnul - ne! Podhlédnul ( to je lepší) tu faleš šťastného života bulvárem zprofanovaných celebrit. Strkají si fotky na čelní stránky schválně, aby nás šťastně ženaté ubožáky, co každý den svádějí boj s kaloriemi, aby nezpupkovatěli, naštvali! Aby žili zdravě tak si koupí elektrokolo, protože by nezvládli jezdit na normálním kole bez elektromotorku, kouří elektronické cigarety a myslí si, jak pomáhají svým plícím, nechávají hořet své elektroauta na dálnici a hřeje je u srdce, že pomohli planetě k čerstvějšímu vzduchu, pak se vrhnou na svoje předražené a přemodernizované chalupy v Krkonoších s wifinou, trampolínou a falešným krbem, aby v lese do košíku natrhali všechny houby, co v lese najdou a pak z nich drtivou většinu stejně vyhodí, protože si nejsou jistí, jestli jsou jedlé. Ale houby nejsou to hlavní. Hlavní jsou dobré fotky na facebook. Úsměv od ucha k uchu.

Juchů.