|
|
Babičko
já vím
už nepřijde nic než smrt
Ale, přece!
Viděla jsi také ty ptáky
v hejnech létali sem a tam
vznášeli se, plachtili
letní slunce kouzelnými paprsky
vyčarovalo z nich stříbrné létavice
Tak jsem to včera viděla já
Bůh je asi pták
proto ho hledáme v nebi
Viděla jsi také
tu modro modrou oblohu
a na ní pasoucí se stáda
chundelatých zvířátek
Viděla jsi poupátko v rozpuku
i rozkvetlou růži
barvy motýlích křídel
i jejich křehkost
Nikdy nikomu neublížit
Tak snad?
Stojí za to žít...
já vím
už nepřijde nic než smrt
Ale, přece!
Viděla jsi také ty ptáky
v hejnech létali sem a tam
vznášeli se, plachtili
letní slunce kouzelnými paprsky
vyčarovalo z nich stříbrné létavice
Tak jsem to včera viděla já
Bůh je asi pták
proto ho hledáme v nebi
Viděla jsi také
tu modro modrou oblohu
a na ní pasoucí se stáda
chundelatých zvířátek
Viděla jsi poupátko v rozpuku
i rozkvetlou růži
barvy motýlích křídel
i jejich křehkost
Nikdy nikomu neublížit
Tak snad?
Stojí za to žít...
Stojí za to žít ale taky umět nechat jít .. můj děda říkal: Niet pomoci, keď slivka dozraje, spadne. Tak i já, až dozraju, padnu. A zatím děkuji Bohu, že vidím, slyším, chodím.
Další lehce odevzdaná yaničina. Líbilo se mi to. Smutné téma, ale jaxi na pozadí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
SAKRA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ozvěna
Předchozí dílo autora : Po soli přichází žízeň
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
stimpre [18], Anticque [16], adelajda [14], Handour [14], tomibender [13], Šmudlinka [12], AmiLu [11], Vyznani [11], Jn Jn [11], nenunka [9], Ten, jenž temnotu si užívá [3]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

