Kterou cestou se dát

Slova jsou krásný, proč se jich vzdát..

Každý den není tak skvostně jasný.

Každá noc nemusí sny pěkné dát.

Okvětí růže v hřejivé dlani opájí,

oči duše chce plát.

Na bílém pápíru rodí se psaní,

doušek kávy ústa chce hřát.

Oči se lesknou, kdo povi,

praví, co by se mohlo pěkného stát.

Chvilka je jak papir savý,

v radiu začaly Nedvědy hrát.

V té písni se lásky ptají.

Ty nesmíš se bát.

Který krok z mnoha je ten pravý ?

Kterou že cestou, kterou se dát ?

Pro chvíle prázdna není čas pravý.

Odpověď asi nechci znát.

Něco je v tobě, jak uhlik žhavý

Sama se budeš s myšlenkou prát.