Srdcová dáma

Takže to bylo tehdy v Laosu.
Nechtělo se mi do baru, bylo moc vedro.
Teploměr stoupal tu noc ke třicítce,
ale kámoš Jon mě přemluvil.
Na pití není nikdy moc vedro.

Seděli jsme tam pod obřími palmovými listy,
nechali si nosit ledové pivo
a bylo nám dobře.
Svět se točil příjemnou rychlostí
a nebyla na něm v tu chvíli válka
ani chudoba
ani švábi
ani diktátoři

-pohoda-

Vtom se roztáhla obloha
a z černého nekonečna
sestoupila tmavovlasá Laosanka.
Měla nádherný lískooříškový oči a vzrušující tvary.
Přisedla si k nám,
zapálila si cigaretu
a vytáhla z kapsy kalhot karty.

"Budeme hrát o lásku"
řekla a rozdala nám na poker.
"Budeme pít na tuto noc na tomto světě" řekl jsem já a objednal všem gin a tonic.
Karty létaly, prázdných lahví pod stolem přibývalo, Jon brzy odpadl a žena voněla jako ibišek.

Ráno jsem se probudil u ní doma.
Oba jsme byli nazí a rozcuchaní.
Když si moje hostitelka všimla, že mám otevřené oči,
políbila mě na tvář a řekla,
že mi vyčte z karet budoucnost.
Seděl jsem tam na jejím prostěradle,
které bylo pomačkané, jako vzpomínky na včerejší noc
a rozespale jsem ji poslouchal.
Pak jsem nám oběma udělal kafe.

Už jsme se nikdy znovu nesetkali.
Nepamatuju si, co mi tehdy vyvěštila a jestli se to splnilo,
ale jedno teda vím na beton:
Nikdy nesázej na srdce v prvním kole.