Vypravěč života

Byla jsi ochotna mne naslouchat, 

vrněla jsi, když hladil tě vítr.

Byl jsem ti vypravěčem svého života.

Žádné slovo, co by brzdilo mou řeč,

Byla jsi věrný posluchač, krásná,

vyprávět jsem mohl,

jak bych se svlékal  z vlastního těla.

Voněla jsi jarem ve svém mlčení,

byla jsi vrbou sklánějící se, 

nad korytem potoka.

Kolik jsi asi příběhů slyšela ?

Ty mé snad nebudou poslední ...

Buď tu ve své kráse,

alespoň ještě jedno století.

Ne pro mne, ale jiné duše bolavé