|
Pro pobavení těch co rádi slyší jak ty pražce drandaj, drndaj, drndaj...
|
Ajznboňácký limerick
Vždy, když se mnou letí vlak
jak když skobu střelí prak,
těším se jak malý kluk.
Pražce tlukou ťuky, ťuk
a já? Koukám do oblak.
Vždy, když se mnou letí vlak
jak když skobu střelí prak,
těším se jak malý kluk.
Pražce tlukou ťuky, ťuk
a já? Koukám do oblak.
Jé, vlakem jsem nejela ani nepamatuju a přitom to bývalo tak fajn jako tvoje básnička
Psavec: LadyLoba: Hanulka: Díky a omlouvám se . Správně je - "když slyším jak ty pražce drncaj dúdá dúdá dúdá..." viz Oranžový expres. Ale to nemění nic na tom že vlaky mám stále rád...
Hanulka
Miňko : nostalgie mého dětství, povedené.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ajznboňácký limerick : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Past
Předchozí dílo autora : Nechtěnný rispet
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
coffeemaker [16], selan [16], Euthanasia [16], Nesse [15], Shiva [14], Všetci [13], Elissbeth [12], RiannaKurfurst [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

