|
|
Potkal jsem anděla.
Ruce měl sepjaté.
Křídla prostá,
nohy však jak uťaté.
V lípě byl vyřezán
stojíce mlčky sám.
V kráse své prostosti
kruhové místnosti.
Žulový podstavec
života odstavec.
Stojíš tu pro věčnost?
Pro svojí skutečnost.
Křídla kéž v bělosti.
V tváři tvé radosti.
Však z lidské hříšnosti,
v nitru máš starosti.
Dal bych ti života ze sklenky napití.
Musím však tělo
tvé v očistu omýti.
Nejde tu o slova,
je to prosté vnímání.
Mohu jen díky říct,
za tohle setkání.
Ta snad tu na věky
Ja jen do konce stran osudu.
Mohu-li poprosit,chvíli tu posuď ?
Svědomí spytovat vzájemné
tichosti.
Odejdu zlehka zbaven svých starostí
Ruce měl sepjaté.
Křídla prostá,
nohy však jak uťaté.
V lípě byl vyřezán
stojíce mlčky sám.
V kráse své prostosti
kruhové místnosti.
Žulový podstavec
života odstavec.
Stojíš tu pro věčnost?
Pro svojí skutečnost.
Křídla kéž v bělosti.
V tváři tvé radosti.
Však z lidské hříšnosti,
v nitru máš starosti.
Dal bych ti života ze sklenky napití.
Musím však tělo
tvé v očistu omýti.
Nejde tu o slova,
je to prosté vnímání.
Mohu jen díky říct,
za tohle setkání.
Ta snad tu na věky
Ja jen do konce stran osudu.
Mohu-li poprosit,chvíli tu posuď ?
Svědomí spytovat vzájemné
tichosti.
Odejdu zlehka zbaven svých starostí
Pěkné. Něco bych možná trochu učesala, opravila hrubky a překlepy a lépe by mi v některých místech plynulo malinko jiné řazení do řádků. Ale jsem holt detailistka:-) Báseň se mi líbí myšlenkou i jejím vyjádřením.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Anděl : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Obrazy,co barvy tvoří
Předchozí dílo autora : Jen tak 33

