Po ránu
Kdybych uměl létat,
zaletěl bych k tobě,
bych tě mohl líbat,
za světla i potmě.
Něžně bych tě hladil,
od hlavy až k patě,
ze rtů tvých se napil,
popustiv své vášně.
Létání mi nejde,
padám zpět do peřin,
ranní sen mě zvedne,
bože, to je hodin!
Kdybych uměl létat,
zaletěl bych k tobě,
bych tě mohl líbat,
za světla i potmě.
Něžně bych tě hladil,
od hlavy až k patě,
ze rtů tvých se napil,
popustiv své vášně.
Létání mi nejde,
padám zpět do peřin,
ranní sen mě zvedne,
bože, to je hodin!