02.06.2024
4
521 (11)
0
Občas si píšu deník,
a je v něm jedna hrozná věc za druhou.

Chtěla jsem do něj napsat takovej krásnej romantickej příběh,
ale nakonec je to spíš takověj hořkosladkej sitcom.
Celý je to jenom o tom, jak jsem pořád na špatným místě.
Jinde než ty.

V romantickým příběhu by musely být nějaký polibky.

Ale nic není ztraceno.
Ten deník pořád ještě může mít hezký konec.
Nějaký to nalezení ztracenejch věcí a chvil a citů.

Prostě si ten deník psát chci.
Možná to nemá význam, ale chci sama sobě hrát hlavního hrdinu.
V romantickým příběhu plným nablblých šťastných náhod a smíchu.

Jenom aby to všechno nakonec nebylo k pláči.

 04.06.2024 11:16
 gajda
Takže toto je takový psychoterapeutický návrat do literárního útočiště?
 04.06.2024 04:57
Přidala bych se do klubu majitelů takovýchto deníků. Asi by mi to psaní šlo podobně jako tobě.
Ale je tam naděje.
Povedená!
 03.06.2024 22:31
Ten už jsem dávno odložil.
 03.06.2024 21:24
Denik má svá tajemství.
Pláč odnaší ,chmury duše.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.