Svět se zvolna mění

Slunce vnímám přes tajemnost jantaru,

vůni prastarých borovic,

jež navždy uvěznila hmyz.

Měnil se svět,

změna pokračuje dál,

v deníku nepřibývá inkoustových vět.


Kde květomluva.

Věty na pobřeží odstranila voda,

vítr je z hladiny odebral.

Snad proto, že by je těm,

co chtějí slyšet, pošeptal,

však svět 

se zvolna mění dál.