přidáno 23.03.2024
hodnoceno 1
čteno 525(10)
posláno 0
Nožičku za nožičkou,
tykadélka, jedno po druhém,
ledabyle jak s čačenkou
hraje si dítě v domě mém.

Jsem motýl bez křídel,
světluška, co nesvítí,
který vzlétnout by chtěl,
oči svádět pestrou perutí.

Trhá zbytky mých radostí,
křídla, jež čas umě maloval,
pomalu a s nevídanou lehkostí,
aniž by je řádně pochoval.

Co zbylo, v blátě leží,
touží po zlatých liliích,
po jaru, polibcích v okvětí,
když ony otáčí se po jiných.

Co je motýl bez křídel?
Rozhodně ne motýlem.
přidáno 23.03.2024 - 22:13
Posmutnělá.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Motýl : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Šarlatán

» narozeniny
Nuada [18], Darius [18], vladimír nosek [16], annaav [10], Vít Bedník [1], d_svobodova [1]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming