09.03.2024 6 84(4) 0 |
Ticho se vine mezi stíny,
jako neviditelná nit,
v srdci zůstává otázka,
co nám osud připravil ?
Temnotou se plachtíme,
hledáme světlo v mlze.
Skončila noc,
těla v boku tmy ještě zmatená.
Kapka deště slábne,
slyš, opouštím tě,
jarní den obchází tě.
Naše duše cestu hledají.
Před oknem chvěje se jíva,
jak naděje bez těla.
Dny letící vyzouvají se,
ptají se, kde jsem ?
Věřím v nový den,
jsme přece troufalí.
9.3.2024
14.03.2024 - 14:13
Noc někdy naléhavě mluví beze slov a tmou. Tak naléhavě až je člověk zaskočen vlastním vnímáním nekonečna.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Noční píseň : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Voda
Předchozí dílo autora : Krokusy kvetou