|
...
|
Spoutaná,
neviditelnými pouty,
která lehce spřádáš..
Schovaná,
spatřila v odraze svém strach,
jak nehybná socha,
chyby své skrývá.
Ztracená,
v srdci chlad,
vzpomínky vítr odvál,
přeměnil snadno v prach.
neviditelnými pouty,
která lehce spřádáš..
Schovaná,
spatřila v odraze svém strach,
jak nehybná socha,
chyby své skrývá.
Ztracená,
v srdci chlad,
vzpomínky vítr odvál,
přeměnil snadno v prach.
Ztracená,
v srdci chlad,
vzpomínky vítr odvál,
přeměnil snadno v prach.
to je hodně hodně povedenej konec
v srdci chlad,
vzpomínky vítr odvál,
přeměnil snadno v prach.
to je hodně hodně povedenej konec
Odpoutej se ať můžeš létat...;)
ve druhé sloce bych vynechala zájmena...jsou tam zbytečná, to co potřebuješ vyjádříš osobou slovesa;) a pak "snadno" nevím nějak mi tam nesedí při čtení...
nahradila bych ho..."přeměnil je v prach" když si všimneš...budou za sebou tři stejné samohlásky...zvukově to bude líp sladěné....;)
ve druhé sloce bych vynechala zájmena...jsou tam zbytečná, to co potřebuješ vyjádříš osobou slovesa;) a pak "snadno" nevím nějak mi tam nesedí při čtení...
nahradila bych ho..."přeměnil je v prach" když si všimneš...budou za sebou tři stejné samohlásky...zvukově to bude líp sladěné....;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Socha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Královna lží
Předchozí dílo autora : Čekám

