Opera v Sydney

Opera v Sydney je dokonalý symbol spojení města a moře. Jední přirovnávají kupole k bílému plachtoví, a skutečně to na dálku tak působí. Jiní říkají, že jsou to bílé velké želvy, co vystoupily z moře.
Zkrátka a dobře, australská Opera měla od počátku stavby problémy. Dánský architekt Jorn Utzon získal první cenu v soutěži, psal se rok 1957. Opera se začala stavět v roce 1959. Zubatá střecha, novodobá konstrukce z betonových skořápek, se stala symbolem pro olympiádu v roce 2000.
Stala se kolébkou kulturního národa.
Opera byla slavnostně otevřena za účasti anglické královny Alžběty II. v roce 1973, což je vyznačeno na pamětní desce. Při ceremoniálu chyběl dánský architekt, který zanevřel na hádky s politiky. Do Sydney se podíval až v roce 2003, kdy mu byl v 85-ti letech udělen Australský řád a čestné občanství města Sydney. Zemřel v roce 2008 v 90-ti letech.
Mne tato budova velice uchvátila, protože akustika při konceru byla opravdu nádherná, byli jsme na koncertu smíšeného filharmonického orchestru. Bylo půl roku vyprodáno.
Když jsme vyšli ven, bzučelo to jako ve včelím úlu, tak bych to přirovnala, protože po koncertu si lidé stoupnou venku pod širým nebem a popíjejí drinky a dívají se na Operu. Úžasná atmosféra.
Ještě jen dodám, že ve dne z druhé strany Opery koncertují původní obyvatelé Aboriginiové - Australci a hrají své skladby na didgeridoo. Dechový nástroj z dutých kmínků eukalyptu. I to je umělecký zážitek.