 07.10.2023 5 196(7) 0 |
Byla bych tak ráda,
kdyby si ještě jednou žil,
tvoje rty bych zulíbala,
u ranní kávy zprávy vyprávěla,
tak jako to bývalo.
Tolik jsem tě milovala,
ty si už jen spal,
a o naší lásce si ve snech zdal.
Přání člověk velká mívá,
často je ve svém nitru skrývá,
avšak slova jako pohlazení měl by
říkat navždy.
Blízko srdce byla k Tobě přitulena,
jako tvá láska a naděje,
ať se Tobě nic neděje.
09.10.2023 - 14:49Ano je cítit z textu že tím žiješ, je mi z té básně smutno a to vlastně je dobré, je plná citu
07.10.2023 - 17:39Psavec : děkuji ti za upřímné komenty, je to sladkobolné, ale já tím stále žiji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Už jen v tichosti vyznávám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Opera v Sydney
Předchozí dílo autora : Poselství nás
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Diog [4]» řekli o sobě
Sokolička řekla o Boleslava :Máme toho hodně společného (myslím), zejména co se sportovců týče (pro tebe ale s dobrým koncem, což je super). A naše - vaše Plastic walkway s.r.o. leckoho nadzdvihly ze židle.:o)) Kromě toho je to jedna z nejnadanějších autorek tady(aspoň podle mě).
