|
Někdy se před mýma očima setře hranice mezi vnitřním a vnějším světem; obsah mých myšlenek se plynule vloudí do reality a mně chvíli trvá, než si uvědomím, že se to všechno vlastně děje jen v mé hlavě. (duben 2022)
|
Veškeré
nepřátelství světa
po kapkách stéká
do mé ranní kávy
Koutkem oka
jsem zahlédla
svůj křik:
odrážel se v záclonách
v mucholapkách
v rozbitých konvičkách
z červené hlíny
(kdosi mi daroval
jedovaté růže
ze své zahrady –
ublížila jsem mu nějak?)
Tváří v tvář špinavým
prasklinám zrcadla
ptám se sama sebe:
proč si strohé odstavce
vepsané v mých očích
vzájemně
nerozumějí?
A mé vzpomínky
zlověstně
mlčí dál
nepřátelství světa
po kapkách stéká
do mé ranní kávy
Koutkem oka
jsem zahlédla
svůj křik:
odrážel se v záclonách
v mucholapkách
v rozbitých konvičkách
z červené hlíny
(kdosi mi daroval
jedovaté růže
ze své zahrady –
ublížila jsem mu nějak?)
Tváří v tvář špinavým
prasklinám zrcadla
ptám se sama sebe:
proč si strohé odstavce
vepsané v mých očích
vzájemně
nerozumějí?
A mé vzpomínky
zlověstně
mlčí dál
Ze sbírky: Cesta
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.