Čas nevrátíš

Roztrhaná zeď.
Puklinami vidět skrz.
Skvost zahrady vešel v zapomnění.
Jen křoví,pláňky,květů rozličných.
Však života hmyzu a ptačího nepřeberně.
Svět co zapomenut za zdi,co
obklopuje dům.
Tam se kdysi toulávala ona.
Jak mušketýr na hradbách jsem stal
na zdi
Však promne byla
pouze snová.
Bohatý synek si jí vzal.
Byla jako pták uvězněný v kleci.
Dům a jeho zahrada.
Čas vrátit nelze přeci ,ve vzpomínkách
mé tělo uvadá.
Hůl už podpírá tělo.
Sním v prasklinou v té zdi
jen pohled prostupuje
Motýl pozdravit mne přílet.
Nesmutni a do parku raději jdi.
Čas ten opravdu nevrátíš