......
![]() ![]() ![]() ![]() |
Když létem rozvoní se tráva
a večer oknem tiše vchází
jen stěží se hříchu odolává
pak roztají srdce křehká
a sladkých lásek příběhy
do noci snáší se zlehka
ještě tak čistí a tak nevinní
váhaví milenci plni citu
noří se v modravé hlubiny
a hedvábnou tmou plaše zní
vzdech první i ten poslední
a večer oknem tiše vchází
jen stěží se hříchu odolává
pak roztají srdce křehká
a sladkých lásek příběhy
do noci snáší se zlehka
ještě tak čistí a tak nevinní
váhaví milenci plni citu
noří se v modravé hlubiny
a hedvábnou tmou plaše zní
vzdech první i ten poslední

a pak když senem rozvoní se léto
svist kos a zpěvy ženců na souvrati
když nevíš, kde jsi doma...tady je to
uprostřed země, která nebi krajky zlatí
svist kos a zpěvy ženců na souvrati
když nevíš, kde jsi doma...tady je to
uprostřed země, která nebi krajky zlatí

Mlčeti Zlato: Já moc děkuji a jsem ráda, že se líbí. Vážím si tvého komentáře.

To je tak romantické, až jsem se zasnil. Ještě jedna sloka a i slza by ukápla. Moc se mi líbí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Milenci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Smutný déšť to ví
Předchozí dílo autora : Tak trochu Haiku