Nic

Mám mysl prázdnou jak poštovní schránku.
Co u domu který již dávno přestal žít.
Srdce jak nataženy budík
Sem tam zacvrliká.
Nitrem probíhá nic.
To park je bohatší o zčeřené listí.
Oči plné smutku
slzní
kanálky dávnou vyschlé
Každým mrknutím
jen zadírá se prach.
Tětiva času stále napnuta
Kdy dl duše zabodne se hrot.
Po rtech uteče pár slov.
Kdo je vnímá.
Nic,popochází se mnou.