 31.03.2023 3 523(7) 0 |
Už si březen tiše
zas na jeden rok
stele lůžko z plyše
spát bude jako brouk
tu nejkrásnější vůni
roznesl v širý kraj
sníh změnil v tisíc tůní
v mokrý žabí ráj
všechno je už v gala
v náladě sváteční
vrba si závoj vzala
počasí je zpáteční
přes jedinou noc
nový sníh vyzdobil pláně
je čas velikonoc
a zrána křehnou dlaně.
zas na jeden rok
stele lůžko z plyše
spát bude jako brouk
tu nejkrásnější vůni
roznesl v širý kraj
sníh změnil v tisíc tůní
v mokrý žabí ráj
všechno je už v gala
v náladě sváteční
vrba si závoj vzala
počasí je zpáteční
přes jedinou noc
nový sníh vyzdobil pláně
je čas velikonoc
a zrána křehnou dlaně.
29.04.2023 - 23:08
Už si březen tiše. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Duben voní vodou.
Předchozí dílo autora : Podlehla reklamě.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
