Poutník

Z korábu hledíš do vody,

jak plejtvák

nabírá si vzduch.

Prapodivné náhody.

Od jeho ponoru

od lodi vzdaluje se kruh.


Prázdné ráhnoví,

Plachty ve svých ruličkách,

loď se v proudech toulá

jak poutník v uličkách.


Žádná skaliska,

jen racka křik dává znát, 

že blízko pobřeží.

V hlavě mnoho vět,

zvon už zní od věží.

Přístaviště chrám,

večer komnata,

tam láska v náručí ,

slov jak motýlů, 

vášeň rozvitá,

slova setkaní v noci zalitá.