Sněhový vločky

Mráz z venčí
na okna kreslí pohádky
prý pro Tvý klidný sny
*
třpytivý a nevinný
/a taky pro ty mý
.
Lidi na ulici
-
schovávaj pod kabáty
svý zkřehlý ruce
zlomený srdce
a svědomí
*
to dobrý i to špatný
taky sny
touhy
lásku
i žal
/to hlavně ten, co se v životě nejvíc bál
.
A mezi tím vším
dny plynou
a Ty se učíš
jak žít život svojí cestou
pochopit lidi kolem sebe
a spokojeně zrát
/stejně tak, jako to dělám já
.
A Tvoje kůže
sluncem ještě nikdy nepolíbená
schovává se
ve sněhobílých končinách
u maminky v náručí
čekající na první polibky
slunce
dívek
dobrodružství
múz
*života*
.
.
.
A až na jaře začnou ptáci zpívat
budeš milovanej
zase o kousek víc..
♥