Příchod

Zavřené očí.
Ne pro spánek ale pro vnímání
toho krásna kolem.
Voňavé louky,hlas koňského kroku
zpěv ptačí.
Vůně půdy z čerstvých krtinců.
Praskání jírovcových pupenů
jež chtějí vyhnat listy
jak svícen v jejich středu
květ.
Žaluzii řas proniká jen málo
proto aby se dal
vnímat obraz.
Jež utíká myslí ale postrádá
vše co vnímá čich a sluch.
Tělo opřené o kmen cítí
mízu po níž květy žízní.
Koncert spustil špačka hlas.
Otevřít oponu svých víček
Cestou musí se jít dál