.
 11.08.2008
4
1615 (16)
0
na šibenici večera
houpe se pár oteklých mraků
v okenicích šeptá své concerto grosso
nepojmenovaný smutek
okapy plivou shnilé listí
spadané ještě od podzimu
a zas dýchá
stmívání k zalknutí
kulhavá romantika naoranžovělého nebe
a uschlý tulipán ve vitríně

šumění rádia
jak místenka do bylo nebylo
a jehla
od gramofonu v roztrhaných kalhotách
špinavých z courání nočním parkem
a tmavými kalužemi
v kterých těžko hledat ráno
ospalé s víčky od vodových barev

malé noční retro
vrní ve všech rozích
 26.04.2023 21:33
Inspirativní.
 25.08.2008 10:54
zajímavé obrazy... působí na smysly... :) to mám ráda :)
 12.08.2008 17:07
Cítím podzim a splín...nasazuju lenonky...;)
 12.08.2008 14:21
Mňam. Moc hezká báseň. Taková správně malo nočně retrovitá ;))

(Btw a že já 100 dávám opravdu výjimečně ;))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.