|
Napsáno na krásnou práci řezbáře
 17.12.2022 4 168(8) 0 |
Zbylost zníš se zrodila
V letokruzích schoulila.
Přítelkyni sovu
přítele zajíce.
V pařez prorůstala
aby nezůstala v povětří
jak povětrnice.
Chodidla nahá žádné střevíce.
Nevšednost jejího vzezření
pohled váže.
Divák žasne na mžik kamení.
Paže v sevřeni kolem kolen
Účes větrem zvolen.
Odstín barvy dřeva
krasný
co jen tak se nepohledá.
V letokruzích schoulila.
Přítelkyni sovu
přítele zajíce.
V pařez prorůstala
aby nezůstala v povětří
jak povětrnice.
Chodidla nahá žádné střevíce.
Nevšednost jejího vzezření
pohled váže.
Divák žasne na mžik kamení.
Paže v sevřeni kolem kolen
Účes větrem zvolen.
Odstín barvy dřeva
krasný
co jen tak se nepohledá.
20.12.2022 - 18:45
Dívka v pařezu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Moucha
Předchozí dílo autora : Smiření
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
