17.11.2022
9
745 (10)
0
V krbu šeptaly plameny
mysl kolébala hudba.
Houpací křeslo hostilo mou
maličkost.
Něžné pohlazeni rtů
To drahý můj.slova vypustil
jak motýla z dlaně.
Lásko mohu tě pozvat ke stolu.
Pohled jak dřímající dítě.
On voněl směsí bylin.
V karafě vino červené.
Na talířích pstruhové
něco zeleniny, opečené housky.
Vůně přenádherná.
S každým soustem opájelo blaho
Doušky vína ,umocňovali chutě.
Pohledy se proplétaly jak
dvě užovky v milostném
aktu.
Nasycena ,opojená
chtěla jsem prožit
další chod.
Vášeň která spalovala mé nitro.
On byl tak neskonale něžný.
Zmámena pohledem plným něhy
vnímala jeho tělo.
Vše začalo tak krasně.
Já usínala z šepotem
plamenů neskonale vášně
 17.11.2022 22:12
Dandy: no vidíš, napsal si to tak jako by si byl doma u krbu a s někým koho miluješ... až tak to bylo uvěřitelné,no a taky jsem si říkala hmm chlap vaří :)
 17.11.2022 20:38
Lenča: Lenko děkuji
 17.11.2022 19:52
Nádherná, plná vášně, něhy, romantiky...
 17.11.2022 19:33
Dík
 17.11.2022 19:33
Sasanka: Červená knihovna? Napsal jsem ji v praci než bylo padla.
Jen ten krb tam praskal.
 17.11.2022 19:31
Modřín: Děkuji
 17.11.2022 18:37
Zaláskovaná.
 17.11.2022 12:33
To už je jako z červené knihovny ;) moc pěkné.
 17.11.2022 11:16
Hezká.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.