|
Snad ta mlha za oknem
dech podzimu,
Takově nedělní ráno
 30.10.2022 4 268(9) 0 |
Nečekej na mne za okny svého domu
Nečekej neboť tvá marnivost
zabila mou lásku.
Rozervaný šat ,zašedlost mích tváří
lavička z mramoru se snaží
vpít mé srdce.
Nečekej tak trpce chutnal tvůj ret
oči ¨tvé jak medúzy,já mněl zkamenět.
Snad zanikl jsem na lavičce z mramoru
co přenechal tu jaký
umělec.
Šat s vůli větru zanechal po sobě
babí léto, nejsem.
Nečekej neboť tvá marnivost
zabila mou lásku.
Rozervaný šat ,zašedlost mích tváří
lavička z mramoru se snaží
vpít mé srdce.
Nečekej tak trpce chutnal tvůj ret
oči ¨tvé jak medúzy,já mněl zkamenět.
Snad zanikl jsem na lavičce z mramoru
co přenechal tu jaký
umělec.
Šat s vůli větru zanechal po sobě
babí léto, nejsem.
30.10.2022 - 13:32Ty dva druhy laviček mě matou a konec básně už úplně. Přitom to začalo slibně ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nejsem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pro věčnost.
Předchozí dílo autora : V mozaice
