Ve spirále osudu - román
Poslední kapitola, respektive docela důležitý dovětek...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nadešel den, kdy jsme se měli se Sashou stát rodiči.
Když nám poprvé vložili do náručí našeho syna, s překvapeným úsměvem jsme se na sebe se podívali. Neměli jsme sebemenší pochybnost.
“Tak, milí rodiče, jakpak se bude váš nádherný chlapeček jmenovat?” zeptala se nás porodní asistentka.
Naše pohledy se znovu setkaly. Pak jsme jedním dechem, jedním hlasem prohlásili: “Je to Keith.”
Když nám poprvé vložili do náručí našeho syna, s překvapeným úsměvem jsme se na sebe se podívali. Neměli jsme sebemenší pochybnost.
“Tak, milí rodiče, jakpak se bude váš nádherný chlapeček jmenovat?” zeptala se nás porodní asistentka.
Naše pohledy se znovu setkaly. Pak jsme jedním dechem, jedním hlasem prohlásili: “Je to Keith.”
108. A znovu: Konec nebo začátek? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 1. Osudová žádost
Předchozí dílo autora : 107. Ve spirálách našich osudů
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.