|
|
Kropenatý motýl ti křížil cestu tvým dnem.
Byl jiný?
Byl snem.
V krůpějích deště stékal z nártů
rozpuštěný prach z cesty,
co předevčírem byla vyprahlá,
jak ty po celodenní směně.
Ztroskotat v pohodlí domova, jak krásné,
sklenka nabízí hořkost fernetu s cinkavostí ledu.
Báječné, jen v bříšku to kňourá,
tak čím umlčet toho hladovce?
Přemoci svou maličkost,
sklenka medu k fernetu,
špatná volba.
V prostorách trocha nahoty,
houska, plátek sýra, slaninka.
Blaho sprchy, žmoulání,
chvilka, žádné rozmazlování, lok.
Ještě sklenku, ptáš se sama sebe.
Houska dojezena,
jen svícen blikotá.
Zaštípnout plamen,
pod deku vklouzne nahota,
hudba jak kolébající ruka.
Jde se spát.
Byl jiný?
Byl snem.
V krůpějích deště stékal z nártů
rozpuštěný prach z cesty,
co předevčírem byla vyprahlá,
jak ty po celodenní směně.
Ztroskotat v pohodlí domova, jak krásné,
sklenka nabízí hořkost fernetu s cinkavostí ledu.
Báječné, jen v bříšku to kňourá,
tak čím umlčet toho hladovce?
Přemoci svou maličkost,
sklenka medu k fernetu,
špatná volba.
V prostorách trocha nahoty,
houska, plátek sýra, slaninka.
Blaho sprchy, žmoulání,
chvilka, žádné rozmazlování, lok.
Ještě sklenku, ptáš se sama sebe.
Houska dojezena,
jen svícen blikotá.
Zaštípnout plamen,
pod deku vklouzne nahota,
hudba jak kolébající ruka.
Jde se spát.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kropenatý motýl : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mohu
Předchozí dílo autora : Téma dne
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

