Den

Pod lampou započalo svítat
o něco dřív.
Stíny co začalo vrhat slunce
Se začaly šourat
po pokoji.
Vypínač zhasíná umělé světlo.
Nahé tělo ubírá se pod sprchu.
Ledová voda zrychli probuzeni.

Osuška hledá ve vlasech
poslední zbytky vody.
V zrcadle prohlížím
svou nahotu.
Kritika vlastního pohledu.
hubenost se stává minulostí.

Kalhotky,podprdu
nebo holkám ponechám volnost?

Stíny už obešly kousek pokoje.
Vyzáš,vlastni kritika.
A ven! kancl, nudnej stůl
Šéf co by mne chtěl nejen svléct.
Jenže stíhačku má ve vedlejším
kanclu.
Přepisy smluv, se vrší.
Prsty do ledové vody.
Káva,oříškovej trdelník se skořicí,donáška,vyslyšela
moji modlitbu.

Nuda,psaní.
Čas utíká jak chůze blatem.
Oběd? nic.
Konec,slovo ahoj.

Do města,jen pro koukání.
Zahrádka,deci bílého.
už kamarádka mává z dálky.

Doma stín oběhl jistě celí pokoj?
nikoliv , slunce do něj svítí
jen do půl jedné.

To už kamarádka sedne
štěbetá.
Holka koukej na ty šaty.
Včera, vlastně ještě dnes
jsme se milovali.

Hele holka kurýr ,baliček
v něm spodní prádlo
co dokonale padlo
a šaty vydíš sama.

Brebentíme,popíjíme
,šero
To je hrůza.
Tak čau Terko a zase do prázdnoty
bytu