|
|
Vidíš prsty na své kůži,
vidíš samet v květech růží.
Těžká vůně sladkých přání,
vzali je, kdož nejsou zváni.
Berou vše, cos ve snech měla,
rvou výsměšně kůži z těla.
Doširoka rozevřená,
chtělas to přec – býti žena?
V slzách plují pryč tvé vize,
šťastný konec patří knize.
Drž je pevně, má spanilá –
ty sny, co jsi zachránila.
Ulehni pak v samet tiše,
ponoř se hloub do své říše.
Až dnes slunce skloní hlavu,
budeš opět v rukou davu.
vidíš samet v květech růží.
Těžká vůně sladkých přání,
vzali je, kdož nejsou zváni.
Berou vše, cos ve snech měla,
rvou výsměšně kůži z těla.
Doširoka rozevřená,
chtělas to přec – býti žena?
V slzách plují pryč tvé vize,
šťastný konec patří knize.
Drž je pevně, má spanilá –
ty sny, co jsi zachránila.
Ulehni pak v samet tiše,
ponoř se hloub do své říše.
Až dnes slunce skloní hlavu,
budeš opět v rukou davu.
Šťastný konec patří knize : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jedna o internetu.
Předchozí dílo autora : To smrt umí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
david5773, ProPetru, Jan Václav Zemánek» narozeniny
Mitril [15], k.temerov [15], jayjay [15], buburadley [14], kajica [10]» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))

