přidáno 18.02.2022
hodnoceno 2
čteno 572(8)
posláno 0
prasklá srdce lesů
vonících ohněm samoty
v každé vteřině útěku
ptáci ztrácí peří svobody
jako já ztrácím sebe
pod širým nebem
nechám usnout
všechny své starosti
a bez prázdné nahoty
nechám je žít
pár nočních běsů
nechám si v šuplíku
a pak jimi nakrmím
ochotná stáda srn
potichu, bez křiku
z břehů řeky slz
víno dopíjím
přidáno 18.02.2022 - 11:08
Pěkné, líbí.
přidáno 18.02.2022 - 07:43
Moc pěkné

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Víno dopíjím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Svítání
Předchozí dílo autora : De bono et malo

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming